Jak prožili naši klienti výlet do thajské džungle
"První týden našeho pobytu v thajském Khao Laku jsme se rozhodli, že si uděláme výlet do nedalekého Khao Soku. Oblast, kde je poměrně zachovalá džungle, a kde snad kdosi kdysi viděl i tygra... V místním městečku jsme si stopli autobus a asi za 60 našich korun jsme se dostali do naší vysněné oblasti. Ihned po vystoupení z autobusu se nás ujal místní průvodce, který nám okamžitě nastínil, co všechno by pro nás mohl udělat. Kromě ubytování v místním kempu, který byl určen evidentně zhýčkaným turistům, kteří zde měli i betonové schody do džungle, měl pro nás nabídku, která nešla odmítnout. A tak jsme vyrazili v jeho džípu asi o 60 km dále do oblasti, kde už to vypadalo více dobrodružněji.
Po zaplacení vstupního poplatku do místního národního parku (asi 250Kč) jsme se nalodili na typický thajský člun a pluli mezi skalami a ostrůvky do vodních chýší, kde jsme měli být ubytováni. Po necelé hodině jsme byli na místě. Kolem dokola krásná příroda, jezero bylo čisté, džungle a skály všude okolo nás. Chýše vypadaly jako stany z bambusu, na zemi byly matrace, jinak zde nebylo místo. Večer jsme se jeli podívet za opicemi, které jsou mimochodem velice plaché. Pak jsme zasedli k večeři. Podávána byla celá ryba, thajská omeleta a vynikající salát. Potom jsme se opili s naším nyní již kamarádem Toyem. V místní kantýně totiž prodávali thajský rum San song.
Druhý den ráno jsme vyrazili na člunu k džungli. Napřed jsme prošli úsekem pro méně odvážné turisty, cestou kromě pár opic nebylo vidět jiná zvířata. Na konci tohoto úseku na nás čekal kamarád Toye s jeho malým člunem a opět jsme pluli k dalšímu úseku džungle. Tam už to bylo zajímavější. Brodili jsme se po kolena vysokým porostem, přisávaly se na nás pijavice... Toy šel jako první a prosekával cestu mačetou. Museli jsme být stále potichu, aby jsme nevyplašili zvířata, která o nás stejně věděla a až na pár hadů jsme stále žádného roztomilého tygříka neviděli. Nepočítám pochopitelně pijavice, kterých bylo nepočítaně. A že vám byly rychlé! Jednu jsem si nakonec natočil na kameru, převalovala se po listu a najednou hop a byla mezi listím na zemi a rychle se sunula k našim nohám. Stále jsme měli co dělat, abychom se pijavic zbavili, neboť jsme jimi byli doslova obaleni. Vzadu na košili jsem měl pak velký flek od krve, jedna obzvlášť zákeřná pijavice mi totiž skočila na záda a já si jí nevšiml dokud neodpadla...
Vzduchem lítaly místní moskytos a někde za bukem jsme najednou uslyšeli mohutné zafunění. To už jsme se lekli i my, čeští drsní dobrodruzi. Ozvalo se silné dupání a bylo slyšet, jak jakési velké zvíře si razí cestu porostem někde před námi. Co to bylo, jsme se nikdy nedozvěděli. Toy později tvrdil, že to mohl být buď tapír nebo buvol. No nic, šli jsme stále dál až jsme vyšli na druhém konci, kde už čekal kamarád Toye se svým malým člunem. Po půl hodině jsme šťastně dorazili do zákl. tábora na oběd. Pak už jen zbývalo se zbalit a Toy nás odvezl zpět na silnici, kde jsme ale zjistili, že poslední autobus už odjel a nám nezbylo než vzít místní taxi (songthaew) a za asi tři sta korun dojet do našeho Khao Laku.
Byly to nádherné dva dny, které jen tak někde neprožijete. Náklady pro jednu osobu - cesta: 360Kč, průvodce včetně ubytování na jednu noc a jídla: 2500 Kč plus rum 500 Kč. Dohromady za jednoho asi 3 400 korun."
Autor: Petr Krtička
